Z kopců v okolí Zlatých Hor (Zuckmantel) získávali lidé kovové rudy už odnepaměti. Prvními těžaři v těchto končinách Jeseníků byli staří Keltové, po nich zůstala naleziště zlata nějakou dobu opuštěná a opravdový rozvoj hornictví zde nastal až po 10. století našeho letopočtu. Ve druhé polovině 16. století rubali hledači zlata až ve 100 metrech, nejvýznamnější štola Svatých Tří králů přitom měla délku šest kilometrů. Zlatá ruda se v okolí Zlatých Hor přestala dobývat se ztrátou horních svobod v roce 1753.
Ve druhé polovině 19. století se pak na Zlatohorsku těžil pyrit a chalkopyrit a o sto let později se pozornost státu zaměřila na získávání mědi. Poslední horníci vyfárali z šachet v roce 1993, kdy byla ukončena obnovená těžba zlata a také zinku.
Přímo do tajemného světa důlních skřítků zavádí zájemce o geologii a mineralogii Jeseníků tato naučná stezka. Vede po kopcích, které by po rozkrojení vypadaly jako sýr ementál, a s připomínkami někdejších hledačů drahých kovů se na ní setkáváme na každém kroku. Ať už jsou to dolíky vzniklé po propadlých štolách nebo hromádky kamení po těch, kteří rýžovali horninu ze zlatonosných potoků. Stezka je dlouhá 16 kilometrů a má 15 naučných zastávek, je okružní, začíná i končí ve Zlatých horách.
Po cestě je nutné být opatrný a nevstupovat mimo vyznačenou trasu kvůli hrozícímu propadu země. Procházka zabere zhruba šest hodin. Na jihozápadě okruhu se potkává s Údolskou hornickou NS.
Zastavení hornické naučné stezky: