de
Suche
duben-říjen: po-pá 9:00-12:00/12:30-16:30 | so 10:00-15:00 listopad-březen: po-pá 9:00-12:00/12:30-16:00
Mobilní průvodce obsahuje vše, co turista potřebuje. Od památek, přes výlety až po ubytování a stravování. Mobilní průvodce je vždy po ruce, nic neváží a nemuchlá se. Je interaktivní a opravdu naviguje!
Ve svém mobilním telefonu tak rychle najdete informace o městě, jeho památkách a zajímavostech, přehled akcí ve městě, nabídku ubytování, restaurací a praktické informace. Interaktivní mapa usnadní orientaci ve městě a pomůže vám naplánovat výlety do okolí.
Poznávací plavby po řece Bečvě jsou kouzelné a romantické přes den i během večera.
Veškeré informace o plavbách naleznete na www.plavbyprerov.cz
Přijďte poznat město Přerov z jiné perspektivy. Těšíme se na Vaši návštěvu.
Expozice je postavena v místě, kde archeologové v letech 2012 a 2013 odkryli pozůstatky základů bratrského domu se školou. Tvar památníku respektuje zachovalý půdorys. K vidění tu budou schémata, texty a kopie nalezených artefaktů v prosklených vitrínách. Součástí expozice je i historický model místa a herní prvek pro děti. Nejcennějším exponátem je však odkrytá historická cesta, z níž byl přístup do školy. Po této cestě před několika staletími prokazatelně procházeli také Komenský a Blahoslav.
PROHLÍDKY S PRŮVODCEM - od dubna do října si mohou návštěvníci města Přerova prohlédnout město Přerov s průvodcem. Průvodcovské služby je možno využít na objednávku.
Prohlídkové okruhy a trasy jsou tematicky zaměřeny na historii, přírodu, archeologii a tradiční gastronomii. Více na: https://www.prerov.eu/cs/turista/mestske-informacni-centrum-mic/pruvodcovska-sluzba/
Jako jedinečný doklad vyváženého přístupu zahradní architektury k přírodnímu prostředí se dnes v bezprostřední blízkosti sídlištní zástavby rozkládá městský park Michalov - nejstarší a nejrozlehlejší okrasný sad města Přerova. Žádný jiný park ve městě se nemůže pochlubit tak velkorysými sadovými úpravami a komfortním vybavením, jaké svým návštěvníkům již od počátku minulého století nabízí právě Michalov. Pestré květinové záhony, bezvadně zastřižené trávníky, průzračně čistá voda fontány i pečlivě umetené chodníky nenechávají nikoho na pochybách, že si Přerované svého parku náležitě považují. Ne vždy se však Michalov v průběhu své stoleté historie mohl pyšnit dnešní výstavností.
Vlastník: Statutární město Přerov
Správce: Technické služby města Přerova, s.r.o.
Rozloha: včetně zázemí správce parku cca 20,5 ha
První parkové úpravy provedeny koncem 19. století. Budování parku v dnešní podobě bylo zahájeno v roce 1904 dle plánů Františka Thomayera. Od roku 1992 je park nemovitou kulturní památkou, od roku 1994 registrovaným významným krajinným prvkem.
Součástí parku je zahradní restaurace, altán pro promenádní koncerty, bufet, veřejná WC, 3 dětská hřiště a volná travnatá plocha pro kolektivní míčové hry.
Zřizovatel: Statutární město Přerov
Délka: 8,2 km
Počet zastavení: 9
Dostupnost: Stezka začíná na sídlišti v Předmostí u plastiky "Sonda do pravěku" (asi 50 m od hřbitova, v blízkosti parkoviště a zastávky MHD). Nejvyšším bodem stezky je Čekyňský kopec (305 m n.m.). Celkové převýšení je asi 85 m. Trasa, vedená lehkým terénem, je značena modrými značkami a je vhodná pro pěší. Schůdná je lépe za suchého počasí.
Více informací na https://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/environmentalni-vychova/naucne-vlastivedne-stezky/naucna-vlastivedna-stezka-predmostim-az-do-praveku.html
Zřizovatel: Statutární město Přerov
Délka: okruh 12 km (zkrácený okruh 5 km)
Počet zastavení: 18 (na zkrácené trase 11)
Dostupnost: Stezka začíná asi 500 m od historického centra města. Je dostupná pěšky a na většině své trasy i na kole. Není fyzicky náročná. Je vhodná ke školním a rodinným vycházkám.
Více informací na https://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/environmentalni-vychova/naucne-vlastivedne-stezky/naucna-vlastivedna-stezka-prerovskym-luhem.html
Historie Předmostí
Naučná stezka s Tučňákem za poznáním je cca 2,5 -3 km dlouhá vede po obvodu obce a částečně v centru. Výchozí bod je u čekárny autobusu směr Pavlovice u Přerova. Dá se ale zorientovat i u budovy OU kde je zastavení č. 4. Rozhledna neboli vyhlídka Větrný mlýn je stanoviště č. 3 a je volně přístupný. Z vyhlídky je vidět od švédských šancí přes Přerov, Moravskou bránu až po Lipník či obce Dolní Újezd, Podhoří apod. Trasa vede i kolem koupaliště s přírodní vodou, kde není vybíráno vstupné, koupání na vlastní nebezpečí. Občerstvení otevřeno včetně možnosti drobného jídla. Další stanoviště Odpočívka je nad obcí, kde je po absolvování procházky ovocnou alejí umístněna odpočívka, kde je krásný výhled na Přerov a celou obec Tučín z nadhledu.Celou trasou provádí malé děti obrázky tučňáků v různých podobách.
Galerie města Přerova sídlí na Horním náměstí 1 v prostorách bývalé zámecké stolárny, přebudované v industriálním duchu do podoby moderní výstavní síně se zachováním historizujících prvků v interiéru. Toto příjemné prostředí městské památkové zóny láká k návštěvě celého starobylého Horního náměstí, vloni ohodnoceného cenou nejkrásnějšího historického náměstí ČR.
V létě mohou návštěvníci využít venkovního posezení v romantickém prostředí zámeckého příkopu. Díky rekultivaci zadní části hradního příkopu, kde bylo vybudováno podium, sevřeného prstencem zbytků původního hradebního opevnění, mohou zájemci navštěvovat programy s historizující tematikou, hrátky šermířských skupin, produkce kejklířů, hudebníků, prezentace starých řemesel a další zajímavé aktivity. V letních měsících je zde k dispozici multifunkční scéna o kapacitě 90 míst, která nabízí divadelní slavnosti či koncerty pod širým nebem. Zprovoznění nové galerie souvisí s patnáctiletou revitalizací celého zámeckého objektu a zatraktivněním programu v areálu zámku.
Otevřeno: ÚT - PÁ 8.00 - 17.00 hod., SO - NE 9.00 - 17.00 hod. (PO - zavřeno).
Galerie funguje i jako kavárna s letním venkovním posezením, možnost připojení na wi-fi.
Osobnosti 16. - 19. století
Jan Blahoslav (1523 - 1571) Jan Blahoslav byl český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, který se narodil roku 1523 v zámožné českobratrské rodině v Přerově. Během svých studií získal nejen znalosti latiny, ale i poznatky z různých vědních oborů. Na univerzitě ve Wittenbergu se seznámil s čelnými představiteli německé reformace Martinem Lutherem a Filipem Melanchthonem. Roku 1553 byl vysvěcen na kněze a o čtyři roky později (1557) na biskupa Jednoty bratrské. V padesátých letech uplatnil svůj rozhled získaný na studiích v zahraničí na několika diplomatických misích v zájmu své církve (Německo, Rakousko). Jako biskup žil většinou v Ivančicích, kde se věnoval svým církevním povinnostem a mimo jiné vedl bratrský archiv a kde je také pohřben. Zemřel předčasně ve svých 49 letech v Moravském Krumlově. Tento časový úsek dějin bývá nazýván obdobím Blahoslavovým a Blahoslav pak předchůdcem J.A. Komenského. Jan Blahoslav je autorem mnoha významných literárních děl, ze kterých lze namátkou jmenovat např. Gramatika česká, překlad Nového zákona, Filipika proti misomusům atd. V Přerově na Horním náměstí je umístěn památník Jana Blahoslava, které vytvořil František Bílek k 400.výročí Blahoslavova narození.
Jan Amos Komenský (1592 - 1670) Tento celosvětově známý filozof, teolog a pedagog je neodmyslitelně spjat s městem Přerov. Mladý Jan zde získal vzdělání na vyšší latinské bratrské škole. Po absolvování německých vysokých škol vyzkoušel v Přerově poprvé v praxi své novátorské pedagogické postupy a připravoval se na rozsáhlou vědeckou a literární činnost. V době svého působení v Přerově byl ordinován na kněze a pověřen řízením bratrského sboru ve Fulneku. Komenský tak byl nucen rozloučit se s Přerovem i se štědrým mecenášem českých bratří a majitelem přerovského zámku Karlem starším ze Žerotína. Zprávy o dalších návštěvách Komenského v jeho milovaném Přerově se bohužel nedochovaly. Jelikož se ale přerované a pokrokoví čeští obyvatelé střední Moravy hlásili ke jménu a odkazu Komenského, byla v Přerově roku 1874 slavnostně odhalena první socha Komenského na světě a vzniklo zde první Muzeum Komenského na světě, které dodnes uchovává unikátní sbírkové předměty , které se vztahují k osobě Komenského. V muzeu je také k vidění zrekonstruovaná školní třídy z doby J.A. Komenského.
Pernštejnové (15. stol.)
Pernštejnové byli výrazným českým rodem původně z jihozápadní Moravy. Největšího rozkvětu dosáhli v 16. století, kdy byli vedle Rožmberků jedním z nejbohatších a nejvlivnějších rodů Českého království. Rodu náleželo mnoho panství včetně Přerova. Pernštějnové byli jeho majiteli od poloviny 15. století více než sto let. Panování tohoto rodu přispělo k hospodářskému, stavebnímu i kulturnímu rozvoji města, které mělo na přelomu 15. a 16. století kolem tisíce obyvatel. Památkou na vládu Pernštějnů je i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách, rodový erb pánů z Pernštejna, v přerovském městském znaku. Podle pověsti, v dobách Velké Moravy uhlíř Vojtěch přistihl zubra, jak mu ujídá potravu. Chytil do holýma rukama a prostrčil jeho nozdrami houžev stočenou ze svých lýkových sandálů. Toho pak přivedl na hrad, kde mu jednou ranou uťal hlavu. Kníže statečného uhlíře povýšil do šlechtického stav darovala mu lesy a do erbu zubří hlavu s houžví. Rod vymřel po meči v roce 1631.
Žerotínové, Karel starší ze Žerotína (1564 - 1636) Zierotínové (často též Žerotínové) jsou starou moravskou šlechtickou rodinou povýšenou v roce 1478 do panského stavu a v roce 1706 císařem Josefem I. do říšského hraběcího stavu, který byl roku 1712 potvrzen i pro země Koruny české. Jejich původ se odvozuje od Bluda z Bludova, který byl markraběcím purkrabím v Přerově. Přídomek ze Zierotina začínají používat členové rodu na konci 12. století, kdy získávají stejnojmennou vesnici. V průběhu času se rod větvil a jeho členové začínali hrát významnější úlohu v životě království. V roce 1598 získal Přerov jako dědictví po strýci Fridrichovi Karel ze Žerotína. Vlastnictví Přerova vyvolalo u jeho nepřátel velké pobouření a začal se spor o dědictví. Po bitvě na Bílé Hoře byli nuceni nekatolíci opustit zemi, což se stalo osudným i Karlovi staršímu ze Žerotína, který kvůli českobratrskému vyznání odešel do Polska. Na podzim roku 1633 se vrátil do Přerova, kde žil až do své smrti. Doba, kdy byl Karel ze Žerotína majitelem Přerova, představuje jeden z vrcholů města. Smrtí Žerotínovou se uzavřela jedna ze slavných a výrazných epoch dějin města.
Lennart Torstensson (1603 - 1651) Švédský vojevůdce Lennart Torstensson, od roku 1646 hrabě z Ortaly, se účastnil švédského tažení ve třicetileté válce. Roku 1641 byl jmenován do čela švédské armády, což znamenalo nový impuls do dosavadního způsobu vedení války. Místo bezvýsledných potyček a drancování preferoval jinou taktiku. Spojenecká švédská a francouzská vojska napadala současně habsburské državy v západní a střední Evropě. Protivník tak byl zatlačen do trvalé defenzívy, což následně donutilo císaře hledat politické řešení dlouhotrvajícího konfliktu. V roce 1642 velel Torstensson útoku ze Saska do Slezska, přičemž se po cestě zmocnil všech hlavních pevností. V červnu 1642 vpadli Švédi do přerovského Dolního města, které bylo vydrancováno a vypáleno. Popelem lehlo na 120 domů včetně kostela a fary. Pouze horní část města s hradem se ubránila. O dva roky později, švédské vojsko, vedené maršálem Torstenssonem obsadilo Přerov, čímž přerušil spojení Slezska s Vídní.
Alois Negrelli (1799 - 1858) Stavitel Severní dráhy cís. Ferdinanda (KFNB) do Přerova a Olomouce. Projektant Suezského průplavu. Rytíř vltavolabský. Jeho zásluhou přijel 1. září 1841 vlak do Přerova.
František Slaměník (1845 - 1919) Pedagog, komeniolog, redaktor a stavovský vůdce moravského učitelstva. Z jeho popudu vzniklo na přelomu let 1887/88 první Muzeum Komenského na světě, kterého byl správcem a hlavním mecenášem. Slaměník téměř 28 let redigoval časopis Komenský. Celý život se zabýval sběrem a shromažďováním českobratrských tisků a komenián, získal vzácný materiál, který je dnes nepochybně tím nejcennějším, co v naší republice máme. Na jeho památku je umístěna na jedné z měšťanských škol v Palackého ulici pamětní deska s reliéfem jeho portrétu a textem a pojmenována i jedna z přerovských ulic.
Osobnosti 20. - 21. století
Slavomír Kratochvíl (1889 - 1914) Slavomír Kratochvíl pracoval jako technický úředník u firmy Heinik v Přerově. Byl aktivním členem přerovského Sokola. Za rozmnožování protistátních letáků byl Kratochvíl zatčen spolu s dalšími třemi Přerovany, ale jako jediný odsouzen k trestu smrti. Slavomír Kratochvíl se stal první obětí protirakouského odboje a na jeho památku naleznete ve městě ulici Kratochvílovu.
Rodina Kabelíkova (19./20. stol.) Kabelíkovi patřili k nejstarším žijícím rodinám v Přerově. Prof. Jan Kabelík (1864 - 1928) - literární historik,středoškolský profesor a zemský inspektor československých průmyslových škol. Cely život zasvětil rozvoji českého školství, českého jazyka a literatury. Napsal a redigoval celou řadu čítanek. Jan Kabelík byl také znám jako autor četných literárně historických pojednání, recenzí a kritik. Charakteristická pro jeho práci byla faktografická přesnost, důkladnost, obsahová jasnost a vynikající sloh českého jazyka. Dílo Jana Kabelka je aktuální i v dnešní době a je vyhledáváno četnými literárními historiky a pracovníky, kteří se zabývají kulturou našeho národa. Literární pozůstalost Jana Kabelka je umístěna v přerovském muzeu. Prof. MUDr. Jan Kabelík , DrSc. (1891 - 1979) - po promoci se stal vojenským lékařem. Působil v Srbsku, Albánii, u jugoslávského námořnictva a na Slovensku. V roce 1919 pitval Jan Kabelík tělo M.R. Štefánka po jeho letecké katastrofě a sejmul mu posmrtnou masku. Působil na lékařské fakultě Masarykovy univerzity a na univerzitě v Bratislavě. Po návratu ze zahranič roku 1946, kdy navštívil Anglii, USA a Jižní Ameriku (mimo jiné pracoval v československém odboji), založil pracoviště pro výzkum léčivých rostlin ve Velkých Losinách a na obnovené olomoucké univerzitě vybudoval ústav hygieny, mikrobiologie a epidemiologie. Jan Kabelík je považován za zakladatele české serologie a imunologie. Na památku této významné přerovské rodiny je v Přerově pojmenována ulice.
Josef Kainar (1917 - 1971) Český básník, dramatik, překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář.
Josef Baják (1906 - 1980) Akademický sochař a medailér. Bronzová busta umělce je umístěna na jeho památku v městském Parku Michalov.
Karel Janoušek (1893 - 1971) Ruský legionář, velitel čs. letectva ve velké Británii. Politický vězeň v 50. letech.
František Raš (1889 -1918) Vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské. Důvodem byly jednak protesty proti těžkým sociálním poměrům a nelítostnému zacházení, jednak revoluční výbor žádal neodkladný mír a přeměnu Rakouska-Uherska v demokratický stát nezávislý na jiných velmocích a přiznání plného práva na sebeurčení všem národům monarchie. Povstání skončilo krvavými represáliemi a na 700 námořníků bylo uvrženo do těžkého žaláře a čtyři vůdci povstání byli již o týden později popraveni - mezi nimi i 19letý český sociální demokrat František Raš.
Augustin Mervart (1889 - 1968) Akademický malíř,věnoval se krajinomalbě. V roce 1919 se usadil ve městě Přerov.
Oldřich Mikulášek (1910 - 1985) Český básník, narozen 26. května 1910 v Přerově, zemřel 13. července 1985 v Brně. O. Mikulášek se narodil v Přerově jako syn železničáře. Po základní škole absolvoval roku 1927 obchodní školu. Na živobytí si nejprve vydělával jako dělník a zaměstnanec, od roku 1933 pracoval mj. také v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin. Od roku 1964 se zabýval pouze literaturou. Roku 1967 se Mikulášek těžce zranil a následky nehody ho sužovaly až do konce života. Působil i v literární skupině Host do domu. Po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem a teprve po roce 1980 mu bylo umožněno publikovat. Na začátku 50. let si vzal svoji druhou ženu, redaktorku Československého rozhlasu, Věru, která se později stala dramaturgyní a ředitelkou brněnské České televize. K jeho nejbližším přátelům patřili také Klement Bochořák, Adolf Kroupa, Josef Kainar, Ludvík Kundera, Jan Skácel a Milan Uhde.
Emanuel Zahradníček (1908 - 1933) První oběť fašismu v ČSR.
František Venclovský (1932 - 1996) Známý především jako otužilec a první čechoslovák, který přeplaval 30.7. 1971 kanál La Manche. František Venclovský byl atlet, který patřil v padesátých letech ke špičce československých zápasníků. Po těžkém úrazu krční páteře se ale musel s tímto sportem rozloučit. Začal se věnovat otužování a dálkovému plavání. Od roku 1964 žádal československé úřady o povolení přeplavat La Manche, ale k prvnímu pokusu mohl nastoupit až v roce 1970. 6. září vyplaval z Francie, ale pro nevolnost a vyčerpání pokus nedokončil. O rok později již byl úspěšný.
Jaroslav Mazáč (1934 - 2006) Český básník. Většinu života strávil coby učitel základních a středních škol v Přerově a Kojetíně.
Jaroslav Wykrent (1943) Přerovský hudební skladatel, textař a hudebník. V šedesátých létech byl jedním z původních členů hudební skupiny Synkopa, která patřila ke špičce mezi rodícími se big beatovými kapelami té doby.
Pavel Novák (1944 - 2009) Bronzový slavík 1967, zpěvák, skladatel, textař, hudebník a spisovatel. V posledních letech se intenzivně věnuje zejména vystupování pro děti. Pavel Novák složil více než sedm set písniček, napsal dva tisíce textů a za vlastní tvorbu mu Panton dvakrát udělil Zlatý štít. Vystupoval ve většině států Evropy, v Asii, v Americe, Kanadě i Austrálii. Z domácích i zahraničních soutěží si přivezl Bratislavskou lyru, Děčínskou kotvu, Cenu televizních společností z Belgie, NDR a Bulharska. Zpíval také na Midem v Cannes. V roce 2002 oslavil 40 let koncertování. Od roku 1962 absolvoval 27000 koncertů, plesů a zábav. (Více na http://www.pavelnovak.cz )
Petr Markulček (1945) Malíř, sochař a grafik, jeho díla jsou mimo jiné umístěna v městském Parku Michalov.
Karel Plíhal (1958) Český folkový a jazzový kytarista, zpěvák, skladatel, textař, hudební režisér, aranžér a přerovský rodák. Složil hudbu k řadě inscenací Moravského divadla Olomouc. Zhudebnil některé Kainarovy básně.
Lubomír Dostál (1965) Přerovský kreslíř a básník. Učitel výtvarné výchovy v Přerově.
Jana Novotná (1968) Wimbledonská tenisová vítězka, působila v Přerově.
Prázdninová nabídka od 1.7. do 31.8.
Archeologie v kostce - na trase dlouhé cca 1 km nás průvodce seznámí s historií Předmostí, archeologickými výzkumy, navštívíme Malé školní muzeum ZŠ J.A. Komenského, Památník lovců mamutů a projdeme kolem bludného balvanu. Program trvá asi 1 hodinu. Vychází se od Informačního centra Předmostí od úterý do soboty v 10:00 a 13:00 hod. Minimální počet návštěvníků ve skupině je 5 osob.
Vstupné: dospělí 20,- Kč, děti od 6 let 10,- Kč.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
V roce 2020 se programy nekonají z důvodu rekostrukce školního muzea, děkujeme za pochopení.
V období od dubna do června a od září do října v době od 8:00 do 12:00 můžete každý čtvrtek využít nabídku ZŠ J.A.Komenského v Přerově - Předmostí ve spolupráci s Informačním centrem Předmostí, kteří pro vás připravili vycházkové trasy s programem. Cílem programů je přiblížit dětem pravěkou historii a to v duchu hesla "škola hrou". Trasy jsou různě časově náročné a nabízí různý rozsah doplňkových zábavných činností. Průvodcovskou službu na trasách zajišťují žáci ZŠ J.A.Komenského v Přerově - Předmostí a je poskytována zdarma. Trasy s programem mohou absolvovat skupiny s maximálním počtem 20 osob. V případě většího počtu osob dojde k rozdělení skupiny na více částí.
Where to go for the history...
Prezentace posledních výzkumů, terénní ukázka kosterních pozůstatků.
Kam za historií v Přerově...
