cs
Hledat
Jen na třech místech v Jeseníkách se teď turisté mohou setkat se vzácným prstnatcem bezovým. Jde o druh orchideje, která patří mezi vzácnou floru nejvyšších moravských hor. Letos rozkvetly stovky těchto rostlin. Botanici je sledují už tři dekády.
První lokalita, kde se turisté mohou s jesenickou orchideou setkat, je blízko vesnice Nový Malín na Šumpersku – tam teď kvetou žluté prstnatce. Dalším místem je okolí osady Chebzí na Jesenicku, kde kvetou červeně. A posledním regionem v Jeseníkách, kde na vzácné rostliny můžete narazit, jsou louky nedaleko Ostružné.
Letošek patří co do počtu výskytu jesenických prstnatců k průměru – na horách vyrostlo zhruba 100 exemplárů. Například v roce 2008 ale vykvetlo u Chebzí pouze osm rostlin.
K přírodě se chovejte ohleduplně a respektujte tyto zásady:
Vím, kam jdu. Výlet plánuji podle svých schopností a zkušeností. S sebou si vezmu vše, co mohu potřebovat. Znám pravidla a omezení pro pohyb v oblasti, kam se chystám.
Chráním přírodu a vše, co poskytuje. Většinou nevadí, když si natrhám lesní plody pro svou potřebu. Neničím okolí, netrhám květiny a nezabíjím nic živého. Odnáším si jen zážitky a obrázky. Pohybuji se přednostně po svých.
Respektuji navštívené místo a jeho obyvatele. Respektuji omezení v chráněném území. Vnímám a jsem ohleduplný k přírodě i místním obyvatelům. Neruším hlukem, světlem ani svou přítomností, nepřekážím. Chovám se tak, abych nerušil zážitek ostatním návštěvníkům. Svého psa mám vždy pod kontrolou.
Zodpovídám za svou bezpečnost. Sleduji okolí, neriskuji. Vím, že příroda může být pro nepozorného návštěvníka nebezpečná. Přesto se mi líbí, když je příroda nespoutaná.
Nezanechávám po sobě stopy. Vše, co jsem si do přírody s sebou přinesl, si též odnáším. Když potřebuji na záchod, nezůstávají po mně viditelné stopy. Navštívené místo zanechávám tak, jak jsem ho našel.
Podílím se na péči. Chráním navštívené místo. Nezveřejňuji fotografie a souřadnice míst, která nejsou přístupná a všeobecně známá. Na poškozování přírody nebo nedostatky upozorním správce území.
Příroda návštěvníky totiž obohacuje svou krásou a je zdrojem psychické rovnováhy. Také proto má smysl pěstovat smíšené přírodě blízké lesy, kosit louky, navracet do krajiny cesty, meze a mokřady i život do potoků a řek. K potěše a poznání všech ohleduplných návštěvníků.
