Těmto majitelům železáren se podařilo v šumperském regionu vybudovat železniční trať, spojující Kouty nad Desnou s městem Zábřeh, a tím i celým regionem.

Od prvních podnikatelských krůčků v 1. polovině 19. století, přes úpravy zámeckého parku v Lednici až ke stavbám řady státních a zemských silnic, byla jejich činnost od poloviny 19. století zaměřena hlavně na stavbu železničních tratí. Pracovali mj. na stavbě Ferdinandovy Severní dráhy (část tratě z Vídně do Brna a úsek z Břeclavi do Přerova a Olomouce) i na výstavbě Severní státní dráhy z Brna a Olomouce do Prahy a k saské hranici. Na horské trati přes Semmeringský průsmyk na Jižní dráze z Vídně do Terstu stavěli dva nejobtížnější úseky včetně vrcholového tunelu.

S koupí vízmberského panství roku 1844 získali nejen zámky Vízmberk a Sobotín, ale také železárny v Sobotíně a Rejhoticích.
Vybudovali závody v Petrově a ve Štěpánově u Olomouce - produkce jejich železářských podniků v 60. letech 19. století byla druhou největší na Moravě, ve výrobě kolejnic pak byly jejich železárny třetí v monarchii. Od 70. let 19. století byl výrobní sortiment zaměřen na výrobu železničních a silničních mostů, dodávky technologických zařízení dolů, hutí, strojíren a dalších průmyslových podniků i výrobu parních strojů a kotlů.
Vyráběly se ale také kamna, nářadí, stroje a stavební i uměleckou litinu.

Historii významného podnikatelského rodu mapuje stálá expozice "Po stopách bratří Kleinů" v Muzeu silnic ve Vikýřovicích u Šumperka.