Edith Stein se narodila 12. října 1891 ve Vratislavi v rodině ortodoxních židů. V roce 1904 odmítla židovskou víru a stala se ateistkou. Později se přihlásila na univerzitu v Göttingen, kde spolupracovala se zakladatelem fenomenologie, profesorem Edmundem Husserlem, kterého následovala na univerzitu ve Freiburgu jako jeho asistentka. Pod vlivem jeho a jeho žáků se formovalo její filozofické povědomí a zájem o křesťanství.

Od 7.4. 1915 do 1.9. 1915 působila v Hranicích jako dobrovolná zdravotní sestra na tyfovém oddělení.

V roce 1921 konvertovala ke katolicismu. Pokřtěna byla 1. ledna 1922, poté se vzdala asistentského místa u Husserla a odešla učit na dívčí školu ve Speyeru, kterou vedly dominikánky. Ve volném čase studovala katolickou filozofii a překládala do němčiny spisy sv. Tomáše Akvinského. V roce 1932 nastoupila na Institut pedagogiky, ale již o rok později musela pod tlakem nacistické vlády a jejich protižidovských zákonů místo opustit.

V roce 1934 vstoupila k bosým karmelitánkám a přijala řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže. Zde napsala metafyzickou knihu "Časné a věčné bytí". Vzhledem k rostoucímu tlaku proti Židům v Německu zemi opustila a usadila se v karmelitánském klášteře v nizozemském Echu. Zde napsala studii "Věda kříže".

V roce 1940 bylo Nizozemí dobyto a obsazeno Německem. Nacisté pozatýkali všechny pokřtěné Židy a odeslali je do vyhlazovacích táborů. Byla mezi nimi i Edith Stein.

Edith během přesunu a krátkého pobytu v koncentračním táboře zorganizovala péči o děti, které byly odloučeny od svých matek nebo se o ně zničené matky nedokázaly postarat. Zemřela v plynové komoře KT Auschwitz-Birkenau pravděpodobně 9. srpna 1942.

Blahoslavenou byla prohlášena 1. května 1987 a kanonizována pak 11. října 1998. 1. října 1999 byla prohlášena spolupatronkou Evropy.