Podle Zbraslavské kroniky byl Václav III. považován za neukázněného syna velkého krále a prostopášného mladíka, jenž pod neblahým vlivem šlechty rozdával královský majetek a neposlouchal své rádce. Dochované historické prameny však nedosvědčují, že by Václav královským majetkem mrhal ve velkém. Václavova vláda se ve světle oficiálních dokumentů jeví jako vyvážená a v mnoha směrem kontinuální s vládou jeho otce. Naopak pro neochotu a liknavost českých stavů podpořit ho na válečné výpravě, hrozil zabavováním majetku a šlechtických držav. Je tedy vcelku pravděpodobné, že by se Václav III. po návratu z válečného tažení mohl chtít se svými pány vypořádat a někteří z nich se mohli začít obávat nejen o majetek, ale i o život.

Na přelomu července a srpna roku 1306 se mladý panovník v čele svého vojska přesunul do Olomouce, odkud pak chtěl pokračovat dále do Polska. V Olomouci, v domě děkana Budislava, byl však Václav III. dne 4. srpna 1306 zavražděn.

Za vraha může být považován Konrád z Botenštejna, který, jak popisuje Zbraslavská kronika, "…drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaká slova…". Spíše však převládá názor o jakési kolektivní vině české šlechty, jež vyústila v promyšlenou akci určité zájmové skupiny.