O jeho léčebné metodě bylo napsáno přes čtyři sta knih v řadě jazyků, stavěli mu pomníky, podle Priessnitzova vzoru byly postaveny desítky vodoléčebných lázní po celé Evropě.

V lidové mluvě je nazýván vodním doktorem, v literatuře lékařským Kolumbem. Do tehdejších lázní Gräfenberk se jezdila léčit celá řada vlivných osobností.

Svými pacient byl uznáván a obdivován, představiteli oficiální medicíny zatracován. Vincenz Priessnitz utrpěl v šestnácti letech vážné zranění, z něhož se sám vyléčil, veden svou intuicí a důkladným pozorováním přírody. V rakouském Slezsku založil v roce 1822 třiadvacetiletý Vincenz jednoduchý vodoléčebný ústav, který se během dalších dvaceti let stal vyhledávaným místem nejen "obyčejných nemocných" ale i evropské "lepší společnosti".
Priessnitz léčil členy císařského dvora, generály, příslušníky evropské šlechty, spisovatele a básníky (N. V. Gogol). Byl pozván osobním lékařem člena císařské rodiny k poradě do Vídně. Během prudké epidemie cholery zachránil všech 21 nakažených, kteří se na něj obrátili, zatímco ranhojičům a chirurgům rychle umíraly desítky lidí. Během svého života vyléčil na čtyřicet tisíc lidí.