Syngaoga postavená roku 1904 původně v secesním slohu sloužila svému účelu do roku 1939. V duchu secese se nesla i zajímavá vnitřní výzdoba nového templu.
Tato budova nahradila rozlehlou barokní synagogu, která zabírala i část náměstí i průchod do dnešní Demelovy ulice. Veřejnou architektonickou soutěž na stavbu vyhrál vídeňský architekt a přerovský rodák Jakob Gartner.
Nová synagoga – templ – byla koncipována jako rohová třípodlažní halová budova s dvojicí věží v průčelí. Výzdobu interiéru tvořily v umírněném secesním slohu štukové ozdoby, osvětlovací tělesa, mříže a zábradlí. Monumentální stavbu korunovala vysoká kupole. V patře po třech stranách sálu se nalézala ženská galerie. Orientace svatostánku (aron-ha kodeš) a celé stavby směřovala navzdory zvyklostem k jihu.
V roce 1940 byla nová synagoga uzavřena a přeměněna na skladiště, a vzácné liturgické předměty byly odvezeny do Prahy. Po válce budovu prodala židovská obec Československé církvi husitské, která ji v letech 1947–1949 adaptovala podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa na kostel Husův sbor.
V interiéru je instalována výstava virtuální rekonstrukce templu, kterou v rámci své diplomové práce vytvořila studentka Technické univerzity ve Vídni Irene Moser.