Budova je první jezuitskou barokní stavbou realizovanou v Olomouci podle projektu olomouckého zednického mistra a stavitele Petra Schülera, který rovněž vedl její stavbu. Součástí konviktu je malý park s městskými hradbami a restaurace. Uvnitř se nacházejí fresky J. K. Handkeho.
Mezi Starým a Novým konviktem je oválná kaple Božího těla, která stejně jako Nový konvikt, vznikla v 1. polovině 18. stol. podle plánů Jana Jakuba Kniebandla (1670-1730). Na klenbě kaple je freska od Jana Kryštofa Handkeho znázorňující pověst o bitvě Jaroslava ze Šternberka s Tatary v roce 1241. Tři monumentální alegorické sochy – Naděje, Láska a Víra – vytvořil sochař Filip Sattler. Nový konvikt byl postaven v letech 1721-1724 jako naopak nejmladší jezuitská stavba v Olomouci.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 sloužily budovy konviktu k nejrůznějším účelům. Byla zde vojenská nemocnice, lazaret a kasárna. V 90. letech 20. stol. získala a zrekonstruovala zchátralou budovu konviktu Univerzita Palackého.
Dnes se zde nachází univerzitní Umělecké centrum s pěti uměleckými katedrami, posluchárnami, ateliéry a také divadelním a filmovým sálem. V prostoru Uměleckého cetra se koná řada zajímavých kulturních akcí. Centrum je klíčovým místem dění filmového festivalu Academia Film Olomouc (AFO) a Přehlídky filmové animace a současného umění (PAF), stejně tak renomované Divadelní Flory, Olomouckých barokních slavností či festivalu MusicOlomouc.
Můžete tady také najít skvělou restauraci - Konvikt Bistro & Bar.