cs
Hledat
Jeden z nejnavštěvovanějších hradů Olomouckého kraje. Chcete-li vychutnat nezapomenutelné kouzlo středověku, zařaďte se mezi neuvěřitelných sto tisíc návštěvníků, kteří ročně projdou branami hradu Helfštýna.
Již z dálky lze ze všech stran spatřit hrad, budovaný na zalesněném kopci od 14. století. Jedna z nejnavštěvovanějších památek Olomouckého kraje, v 17. století záměrně pobořená, má v současnosti charakter pevnosti se šesti branami a řadou budov a valů z 18. století.
Helfštýn prý nese jméno loupeživého Helfrieda z Linavy, který jej založil. Hrad byl postupně zdokonalován a opevňován. Od 19. století byl hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současné době se stal přirozeným kulturním centrem regionu. V areálu hradu se konají celosezónně různé kulturní a společenské akce. V blízkosti hradu se nachází také vyhledávaný horolezecký terén s velkým počtem jištěných cest.
Hrad vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století. Někdy kolem r. 1320 se stal vlastníkem hradu Vok z Kravař, příslušník významného moravského panského rodu. V držení Kravařů zůstal Helfštýn déle než sto let a v této epoše prodělal dalekosáhlé stavební změny. Se stavebními úpravami se započalo ve větším měřítku již v první polovině 14. století, ale hlavní přestavba hradu na gotickou pevnost se odehrála až na konci 14. a na začátku 15. století. Kravařové především zdokonalili opevnění Helfštýna. Provizorní opevnění starého parkánu nahradili silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami, nad vchodem do vlastního hradu dali postavit hranolovou věž a zabezpečili jej padacím mostem, na jižní straně vybudovali opevněné předhradí a přeťali hřeben vrchu příkopem vytesaným do skály. Hrad byl rozšířen o nové podélné křídlo Helfštýnský hradní palác a postavena hradní kaple.
V roce 1474 převzal hradní panství Vilém z Pernštejna a přistoupil k jeho další přestavbě. Na Helfštýně byl v poslední čtvrtině 15. století hrad rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí (dokončeno r.1480) a dále o další předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran opevnění starého kravařského hradu. Půdorys hradu dostal s konečnou platností protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články.
Na přelomu 16. a 17. století došlo k přebudování vnitřního jádra hradu v renesanční sídlo. Starý hradní palác byl zbořen a spolu s nim i část jeho původního gotického opevnění a na uvolněném prostoru vznikl velkolepý renesanční palác, ostře kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevnění, který jej obklopoval.
Roku 1656 bylo přikročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýna příliš nepoškodily, ale zbavily jej s konečnou platností rázu panského sídla. A tím začala dlouhodobá zkáza hradu.
Zkázu urychlili ve druhé polovině 18. století i Ditrichštejnové demoličními pracemi. Tyto pokusy vyvrcholily r.1817, kdy byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.
Tip pro VásVíce informací o zajímavých místech v okolí a tipy na výlet nejdete v popisu lokality Moravská brána.
vzdálenost 24 m
