cs
Hledat
Jeden z nejnavštěvovanějších hradů Olomouckého kraje je zároveň jedním z nejrozsáhlejších hradů ve střední Evropě. Unikátní rekonstrukce umožnila návštěvníkům dostat se do dosud nedostupných zákoutí a plošiny v horních patrech nabízejí úchvatné výhledy.
Již z dálky lze ze všech stran spatřit hrad, budovaný na zalesněném kopci od 14. století. Jeho nespornou dominantou tvoří husitská věž sloužící k vyhlídkám a největším lákadlem je středověký palác, který získal díky nedávné rekonstrukcí unikátní moderní zastřešení a díky novým lávkám jsou pro návštěvníky zpřístupněna i horní patra paláce.
Dle místní legendy nese Helfštýn jméno podle loupeživého Helfrieda z Linavy, který jej založil. Hrad vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století. Někdy kolem r. 1320 se stal vlastníkem hradu Vok z Kravař, příslušník významného moravského panského rodu. V držení Kravařů zůstal Helfštýn déle než sto let a v této epoše prodělal dalekosáhlé stavební změny. Se stavebními úpravami se započalo ve větším měřítku již v první polovině 14. století, ale hlavní přestavba hradu na gotickou pevnost se odehrála až na konci 14. a na začátku 15. století. Kravařové především zdokonalili opevnění Helfštýna. Provizorní opevnění starého parkánu nahradili silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami, nad vchodem do vlastního hradu dali postavit hranolovou věž a zabezpečili jej padacím mostem, na jižní straně vybudovali opevněné předhradí a přeťali hřeben vrchu příkopem vytesaným do skály.
V roce 1474 převzal hradní panství Vilém z Pernštejna a přistoupil k jeho další přestavbě. Na Helfštýně byl v poslední čtvrtině 15. století hrad rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí (dokončeno r.1480) a dále o další předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran opevnění starého kravařského hradu. Půdorys hradu dostal s konečnou platností protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články.
Na přelomu 16. a 17. století došlo k přebudování vnitřního jádra hradu v renesanční sídlo. Starý hradní palác byl zbořen a spolu s nim i část jeho původního gotického opevnění a na uvolněném prostoru vznikl velkolepý renesanční palác, ostře kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevnění, který jej obklopoval.
Roku 1656 bylo přikročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýna příliš nepoškodily, ale zbavily jej s konečnou platností rázu panského sídla. A tím začala dlouhodobá zkáza hradu.
Zkázu urychlili ve druhé polovině 18. století i Ditrichštejnové demoličními pracemi. Tyto pokusy vyvrcholily r.1817, kdy byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.
V současnosti má charakter pevnosti se šesti branami a řadou budov a valů z 18. století. Od 19. století byl hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současné době se stal přirozeným kulturním centrem regionu, konají se zde celosezónně různé kulturní akce.
Tip pro VásVíce informací o zajímavých místech v okolí a tipy na výlet nejdete v popisu lokality Moravská brána.
vzdálenost 24 m
