cs
Hledat
Klášter vznikl v 11. století jako sídlo benediktinů. Ve dvanáctém století však museli členové tohoto řádu nedobrovolně odejít a nahradili je premonstráti. Hradisko zažilo řadu katastrofických událostí a několikrát bylo pobořeno. Dnes má barokní podobu a je přes 200 let sídlem vojenské nemocnice. V jedné z jeho věží je expozice dějin kláštera.
Původní klášter dal vybudovat, k poctě sv. Štěpána v roce 1077, moravský kníže Ota I. Sličný. Již v roce 1161 však bylo Hradisko zpustošeno. Obnovený klášter byl kolem roku 1174 obehnán vysokými zdmi. Ani to však nezabránilo jeho opětovnému zničení při vpádu tatarských vojsk na Moravu v roce 1241. Následná obnova kanonie trvala až do roku 1262.
Další katastrofální dopad měly na Hradisko husitské války. První vpád husitů přišel v roce 1429. Podruhé, s mnohem ničivější intenzitou, zaútočila táborská vojska na klášter v červnu 1432. Klášter byl vypálen a poté rozbořen. Na následnou obnovu kanonie přispěl premonstrátům z Kláštera Hradisko významným podílem Jiří z Poděbrad. Královská vojenská posádka, která klášter dlouho a úspěšně hájila proti spojencům Matyáše Korvína, jej nakonec musela 10. října 1468 vydat obléhatelům. Klášterní objekty tak byly znovu rozbořeny.
Obnovený klášter byl osídlen v roce 1498 a postupně získával zpět své ztracené statky a další nemovitosti. Do poklidného života kanonie ale opět nepříznivě zasáhly události stavovského povstání. V červnu roku 1619 obsadila Hradisko stavovská vojska a způsobila značné škody.
V roce 1642 obsadila Olomouc švédská vojska generála Thorstensona. Klášter Hradisko padl za oběť jejich řádění a byl spolu s olomouckými předměstími rozbořen. Jako válečná kořist byly z vydrancované klášterní knihovny do Švédska vyvezeny nejcennější knihy. Obnova kanonie započala záhy po odchodu Švédů z Olomouce.
V roce 1653, v průběhu obnovy kláštera, se rozhodlo o stavbě zcela nového objektu. Po dokončení stavby kostela v roce 1661 následovala stavba východního křídla a dalších objektů. Dokončené stavby však nesplňovaly představy stavitelů o budoucí podobě kláštera. Proto bylo vypracování plánů novostavby svěřeno významnému vídeňskému architektovi G. P. Tencallovi.
Stávající, již dokončené objekty s výjimkou kostela, byly v průběhu realizace stavby postupně strženy a nahrazeny novými. Výstavba celého klášterního komplexu byla rozložena do několika etap a skončila v roce 1738. Před výstavbou prelatury byly Tencallovy plány této části objektu přepracovány patrně dalším vídeňským architektem Domenicem Martinellim. Prelatura byla vystavěna v letech 1726-1736. Celé období budování barokního kláštera a dobu následující, až do jeho zrušení v roce 1784, lze označit jako dobu největšího rozkvětu premonstrátské kanonie na Hradisku.
Příznivý vývoj byl náhle ukončen v roce 1784, kdy byla kanonie na základě dekretu císaře Josefa II. zrušena. Rozsáhlý majetek kláštera byl rozprodán a barokní areál přeměněn na generální moravský seminář, v jehož čele působil v letech 1787-1790 učenec Josef Dobrovský.
Po zrušení semináře v roce 1790 připadly objekty kláštera armádě. Ta zde nejprve zřídila pevnostní skladiště, v roce 1800 zajatecký tábor francouzských vojáků a posléze vojenskou nemocnici. Ta svému účelu slouží dodnes.
Došlo ke zrušení konventního kostela a vnitřních kaplí, s výjimkou kaple sv. Štěpána, která byla přeměněna na kostel a zůstala v církevní správě. Oprava vnějšího pláště objektu byla realizována v letech 1989-1998. Restaurování umělecky cenné výzdoby interiérů probíhalo již od 2. poloviny 50. let 20. století.
V roce 1995 bylo Klášterní Hradisko vyhlášeno Národní kulturní památkou.
vzdálenost 819 m
