Arcibiskupský palác - Turistický informační portál Olomouckého kraje

Arcibiskupský palác


Nacházíte se:
Olomouc
Se slevovou kartou zdarma
Bezbariérový cíl
Pro rodiny s dětmi

Arcibiskupský palác je od svého vzniku a do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a od roku 1777 také arcibiskupů.

Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal stavět biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století a v díle pak pokračovali jeho nástupci, zejména Jan Dubravius. Tento renesanční palác byl vážně poškozen během třicetileté války a požáru v r. 1661. Biskup Karel II. Lichtenstein-Castelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664-1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, který budovu postihl v r. 1904.

Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století.

Arcibiskupský palác byl v průběhu své historie svědkem řady významných událostí, z nichž je možno zmínit např. návštěvu Marie Terezie, intronizaci císaře Františka Josefa I., uzavření mírové smlouvy známé jako tzv. "Olomoucké punktace" či návštěvu papeže Jana Pavla II.

V současné době je veřejnosti zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje reprezentační sály Arcibiskupského paláce situované v prvním patře. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Součástí prohlídkového okruhu je také místnost pro krátkodobé výstavy.

 

Tipy v okolí


Turistické cíle

Ubytování

Stravování

Akce

Zavřít

Turistické informace


Wurmova 9
771 00 Olomouc

Osobnosti


  • Franz Josef I.
  • Papež Jan Pavel II.