cs
Hledat
Kostel sv. Mořice patří k nejvzácnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Kostel prošel během staletí mnoha úpravami. Během 14. a 15. století kostel několikrát vyhořel a jeho další budování trvalo až do 16. století. Roku 1412 byla vystavěna 46 m vysoká věž, jejímž původním účelem zřejmě bylo varovat obyvatele města před požáry.
Nejvýznamnější městský kostel byl vybudován postupně v letech 1398-1540. Nejstarší částí stávajícího chrámu je mohutná hranolová jižní věž. Stavba dnešního kostela byla zahájena roku 1412 výstavbou štíhlejší hladce omítnuté severní věže, na niž navázaly obvodové zdi síňového trojlodí. Po celém obvodu pláště je kostel opatřen opěrnými pilíři. Plochu mezi nimi zabírají vysoká okna s lomenými záklenky, vyplněnými kružbami. Kromě náročně pojednaných portálů jsou pozoruhodné především jeho žebrové klenby. Kaple Nejsvětější Trojice v severní věži je opatřena síťovou žebrovo klenbou.
V roce 1572 si u severní zdi chóru nechal postavit pohřební kapli zámožný olomoucký měšťan Václav Edelmann st. Stavbu z různých kamenných kvádrů zdobí vlys s mimořádně kvalitními renesančními figurálními reliéfy.
Při rozsáhlém požáru města v roce 1709 kostel vyhořel. Následné opravy chrámu trvaly dvacet let. V rámci oprav byla vystavěna nynější hudební kruchta a dvě kaple (tzv. Dušičková a křestní kaple), obě vyzdobené barokními, později však značně přemalovanými nástěnnými malbami.
Mezi lety 1725-1727 byla při severní zdi boční lodi postavena loretánská kaple s rodinnou hrobkou olomouckých Petrášů.
Bohaté zařízení kostela pochází dílem z doby barokní, dílem je novogotické. V první polovině 18. století vznikly boční oltáře. Oltář sv. Pavlíny pochází z dílny Václava Rendera. Obraz patronky Olomouce a výjev Zasnoubení Panny Marie vytvořil Václav Jindřich Nosek. Sochy jsou dílem Filipa Sattlera, který je rovněž autorem monumentální sochařské výzdoby oltáře Bolestné Panny Marie. Ústřední figuru mučedníka zpovědního tajemství na protějším oltáři sv. Jana Nepomuckého vyřezal Jiří Antonín Heinz, ostatní sochy jsou dílem Filipa Sattlera. Celodřevěný oltář sv. Anny zhotovil Jan Jiří Huck, sochy protimorových patronů vznikly v Sattlerově uměleckém okruhu. Vedlejší oltář sv. Jana Křtitele namaloval Karel František Josef Haringer. Volně jsou umístěny dvě kamenné sochy andělů, přičemž socha u severního vstupu je dílem Jana Václava Sturmera a autorem anděla v předsíni mezi věžemi je Filip Sattler. Ten také vyřezal netradičně pojatou sochu sv. Mořice a korpus ukřižovaného Krista. Obraz sv. Erasma je dílem Jana Kryštofa Handkeho. Lavice v lodi vyřezal ve 20. letech 18. století Jan Jiří Huck. Po polovině 19. století byl interiér kostela obohacen o kvalitní novogotický mobiliář.
Jedny z největších varhan v Evropě postavil v letech 1729-1736 Josef Emanuel Heintzler a v letech 1737-1745 je dokončil Michael Engler. V letech 1959-1971 byly varhany a jejich sochařská výzdoba restaurovány, vlastní nástroj rozšířen o další rejstříky a doplněn pětimanuálovým hracím stolem. Tato obnova a modernizace ještě zvýšila výrazové hudební možnosti klasického barokního nástroje (135 rejstříků, 10 400 píšťal a zvukových center). Hrací stůl varhan byl v roce 1999 modernizován počítačem
Tip
Nenechte si také ujít krásný výhled na samotné město přímo z kostelní věže, která má samostatný vstup.
vzdálenost 135 m
