Střední Morava kdysi bývala především obilnářskou oblastí, ale ve velkém se zde pěstovalo i konopí a len, ze kterého se šily zdejší kroje. Všechny kroje však nebyly stejné, často se lišily bohatostí a okázalostí výšivky, barvou kalhot i střihem. Řekněme, čím bohatší kraj, tím bohatší kroj.
Tyto typické kroje se přestaly nosit koncem 19. století, nyní jsou k vidění pouze při veřejných vystoupeních folklorních skupin (např. dožínkové slavnosti, Hanácké bál), dále na jízdě králů v Doloplazích, Kojetíně či v Hanáckém národopisném muzeu v Cholině.
Skládá se z:
Pokud si žena oblékala sváteční kroj, prvním krokem v její výzdobě byla úprava hlavy a tvorba účesu. U svobodných dívek to byl cop svázaný pentlí, u vdaných žen byly vlasy stočeny okolo hlavy, na niž se poté nasadil čepec. Jako pokrývky hlavy se též používaly zdobené šatky s výšivkami. Šatka je pruh bílého plátna o velikosti cca 25 x 150 cm a šátky většinou čtvercových rozměrů.
Výšivka tvořila neodmyslitelnou část kroje a dodávala mu originalitu, estetičnost a krásu. Na Hané měla většinou povahu rostlinného motivu - nejčastěji používané motivy: srdce, jablíčko, růže, slunečnice a tulipán. Výšivka mívala z počátku krémovou barvu, časem se její barva měnila až ke žluté. Bílá barva výšivky se používala jen při vyšívání kapesníčků či prádla, černá při smutečních obřadech.