Tyto typické kroje se přestaly nosit koncem 19. století, nyní jsou k vidění pouze při veřejných vystoupeních folklorních skupin nebo v expozicích muzeí.

Pokud se chcete o hanáckém kroji dozvědět co nejvíc informací, doporučujeme navštívit např. Slavnosti kroje ve Velké Bystřici, národopisné expozice ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, Muzeu a galerii v Prostějově a Muzeu Komenského v Přerově, Hanácké muzeum v Cholině, nebo Krojovou poradnu v Hanáckém muzeu v přírodě v Příkazích.

Pokud preferujete vidět kroj  tzv."naživo", tak si nenechejte ujít Jízdu králů v Doloplazích, Hody a jízdu králů v Kojetíně nebo některou z mnoha akcí Hanáckého roku ve Velké Bystřici

Mužský kroj

• košile - konopné či lněné; doplňky košile - stužky, vázačky, šátek
• kalhoty zvané "gatě" - všední letní konopné či kožené
• pásy - nosili je jen svobodní muži, nebyly příliš účelné a nebyly ani originální součástí kroje, sloužily spíše jako ozdoba, kterou bylo možné koupit na trhu
• vesta "frydka, lajdík, kordula" - obvykle tvořena výšivkami, její barva se měnila s bydlištěm nositele; kabátek "marinka" - všední kabátek byl jednoduchý bez výšivek a zdobení, šil se většinou z lněného plátna
• sváteční kabátek se zdobil pouze bílým lemem, materiál závisel na finančních poměrech nositele
• dlouhý kabát - všední plátěný či sváteční ze sukna, pod kolena dlouhý kabát se nosil především rozepnutý, protože byl velice úzký
• plášť - šil se z tmavomodrého až černého sukna, byl velmi dlouhý a bohatě řasený, druh límce se odvíjel od bydliště a finančních poměrů jeho nositele
• kožich - kožichy lze dělit na městský, potažený modrým suknem, krátký - většinou lemovaný modrou vlnkou, říkalo se mu "dubňák či prča"; dlouhý - hodně dlouhý, vzadu rozstřižený kožich většinou cihlové barvy; ocáskový - většinou světlé barvy, šitý z ovčí či beraní kůže, svůj název si nese díky nezačištěnému "ocásku" na zadní straně kožichu
• klobouk "měsíček či střípek" - byl vyroben z těžké plsti a nosil se v létě, jeho tvar a výzdoba se měnili dle věku nositele, klobouky byly zdobené pentlemi
• zimní čepice - dle postavení a finančních možností nositele - aksamitka - z kůže kočky, tchoře, vydry či bobra, neměla na všech stranách stejnou výšku, nosila se různě - sobolovica či vydrovka či schořovica - vysoká a hezká čepice s podšívkou z bílé kůže, byla těžká a velice drahá
• boty - v polovině 18. století se používaly nízké boty, později vysoké kožené boty

Ženský kroj

Pokud si žena oblékala sváteční kroj, prvním krokem v její výzdobě byla úprava hlavy a tvorba účesu. U svobodných dívek to byl cop svázaný pentlí, u vdaných žen byly vlasy stočeny okolo hlavy, na niž se poté nasadil čepec. Jako pokrývky hlavy se též používaly zdobené šatky s výšivkami. Šatka je pruh bílého plátna o velikosti cca 25 x 150 cm a šátky většinou čtvercových rozměrů.

• Košile - patří k nejstarším součástem ženského kroje a skládá se ze tří částí: "trhačeny", "rukávce" a "oplečí".
• Další částí kroje byl obojek neboli "placák", který se nosil kolem krku. Byl velmi škrobený s jednoduchou výšivkou.
• Sukně či "fěrtoch" byla okázalé formy. Byla ušita až z 10 půlek, přičemž nejspodnější sukně je málo řasená a krátká. S každou další vrstvou sukně přibývá na masitosti i na délce. To znamená, že vrchní sukně je nejdelší a nejřasnější. Platilo, že čím více měla žena sukní, tím byla bohatší. Přední část sukně byla méně řasná než zadní z důvodu připevnění "fěrtůšku", zástěry, která sama měla až 5 půlí řasení.
• Pantla je široká zdobená stuha, která sloužila k připevnění zástěry.
• Kordulka - jedna z nejhezčích součástí ženského kroje. Sahala pod pás, proto se jí říkalo "kabátec".
• Kabátek "kamizolka, rejdík…" - zcela se přizpůsobil tvaru ženského kroje.
• Kožíšek - šil se z měkké jehněčí vlny, různých tvarů a délek dle území.
• Boty - finančně nákladná součást kroje, proto se boty šetřily a ženy chodily často bosy.

Hanácká výšivka

Výšivka tvořila neodmyslitelnou část kroje a dodávala mu originalitu, estetičnost a krásu. Na Hané měla většinou povahu rostlinného motivu - nejčastěji používané motivy: srdce, jablíčko, růže, slunečnice a tulipán. Výšivka mívala z počátku krémovou barvu, časem se její barva měnila až ke žluté. Bílá barva výšivky se používala jen při vyšívání kapesníčků či prádla, černá při smutečních obřadech.