Zámek Plumlov - Turistický informační portál Olomouckého kraje

Zámek Plumlov


Plumlov
Se slevovou kartou zdarma

Stavba tohoto raně manýristického zámku na místě hradu ze 13. století byla započata roku 1680 Janem Adamem z Lichtenštejna. Ze čtyř zamýšlených velkolepých křídel však bylo postaveno pouze jedno. Mimořádně působivé je především průčelí, členěné mohutnými sloupy.

Na zámku se každoročně konají hudebně a divadelně zaměřené festivaly a workshopy s mezinárodní účastí. K návštěvě vybízí také výstava obrazů, expozice věnovaná historii zámku, sbírka církevních ornátů a výstava představující letectví za II. světové války.

Historie zámku

Přestavba plumlovského hradu

Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680-1690 Janem Adamem z Lichtenštejna. Důvodem této stavby byla absence rezidence, odpovídající jejich bohatství a společenskému postavení. Nástupce Karla z Lichtenštejna, kníže Karel Eusebius se trvale zdržoval ve Valticích, ale jeho syn Jan Adam se začal zabývat myšlenkou na opravu a přestavbu plumlovského hradu.

Karel Eusebius, který se dlouhá léta zajímal o architekturu, nejprve navrhoval přístavbu třetího patra hradu, ale později změnil názor a navrhl synovi stavbu nového, velkého čtyřkřídlého zámku podle vlastního projektu. Ve svých architektonických názorech byl silně ovlivněn renesancí. Plumlovský zámek měl být podle původní projektantovy představy čtyřkřídlou stavbou v podobě čtverce s dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Budova měla mít tři patra s bohatou fasádou, zdobenou z vnitřní i vnější strany po celé výšce volnými monolitickými sloupy, jejichž každá vrstva měla být podle klasických renesančních pravidel jiná.

Rodinné sváry

V letech 1680-1681 dohlížel osobně na stavbu kníže Jan Adam. Dostal se však záhy do sporu se svým otcem Karlem Eusebiem, protože při realizaci stavby nedodržoval přesně jeho plány a dával přednost úspornějším řešením. Místo dvou řad pokojů nechal vybudovat pouze jednu řadu a zavrhl také otcův návrh vyzdobit sloupovím i vnější fasádu obrácenou k rybníku. Již v druhém roce stavby byl svojanovský pískovec nahrazován místy na fasídě cihlovým zdivem a štukou. Starý kníže, který snil o tom, že postaví nejnádhernější stavbu na Moravě, byl těmito změnami roztrpčen, stejně jako nevhodností místa, na němž stavba vyrůstala. Mladý Jan Adam nakonec v důsledku nedorozumění s otcem opustil koncem léta 1681 se svou manželkou Plumlov a přenechal dohled nad stavbou plumlovskému hejtmanovi.

Konec velkým plánům

Počátkem roku 1684, když stavba dospěla už do posledního patra, zemřel její projektant Karel Eusebius z Lichtenštejna. Tím zájem o její pokračování opadl a kníže Jan Adam jí dal v polovině roku zastavit. Tehdy už bylo jasné, že z původní projektantovy představy zbyde jen torzo, neboť realizace celého projektu by si vyžádala finanční náklad neúnosný i pro bohaté Lichtenštejny. V roce 1685 se stavba zastřešila a začalo se s vnitřními úpravami. Štuková výzdoba sálu, pokojů a chodeb byla svěřena štukatérovi italského původu Janu Baptistovi Brentanimu. Štuková výzdoba sálu je umělecky nejcennější částí zámeckých interiérů a byla dokončena v roce 1686. V následujících letech pomalu končily malířské a natěračské práce, avšak v roce 1690 byly definitivně přerušeny.

Zámek zůstal neobydlen a nebyl ani vybaven žádným nábytkem. Teprve v roce 1692, když se kníže Jan Adam konečně odhodlal shlédnout dokončenou stavbu, byly narychlo zařízeny 4 pokoje, ve kterých pak Lichtenštejnové při svých sporadických a krátkých návštěvách panství přespávali. V mezipatrech sídlili panští úřeníci a nejvyšší patro zůstalo nedokončeno.

Když zámek v roce 1801 poškodila vichřice, uvažoval tehdejší majitel panství kníže Alois z Lichtenštejna dokonce o jeho zboření. Na doporučení plumlovských úředníků však dal strhnout pouze starý hrad. Po roce 1850 sloužil zámek okresnímu soudu a bernímu úřadu a obyvatelná podlaží sloužila jako byty úředníků. Později zámek získala správa státních vojenských lesů, která ho vlastnila až do roku 1965. V letech 1964-65 byl zámek částečně opraven.

Konečná podoba zámku

Budova má celkem 6 nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Nádvorní fasáda spojuje vždy patro a mezipatro jednou řadou volných sloupů, ukončených složitými hlavicemi, v přízemí toskánskými, ve střením patře jónskými a v nejvyšším patře kompozitními. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, pod kterými probíhají po celé délce budovy štukové vlysy. Okna hlavních pater jsou zdobena podokenními kuželovými balustrádami.

V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy.

Tip pro vás

Více tipů na výlet na  Prostějovku.

Zavřít

Turistické informace


Zámecká 99
798 03 Plumlov

Víte že


  • Zámek má ve své konečné podobě neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny se zřetelem k původně projektované čtyřkřídlé stavbě.
  • Z pravidelných akcí doporučujeme navštívit noční pohádkové prohlídky (duben-říjen) a Šermířský víkend (srpen).