cs
Hledat
Soubor šesti barokních městských kašen v Olomouci, které byly zhotoveny v letech 1683 až 1735, je společně se Sloupem Nejsvětější Trojice a Mariánským morovým sloupem vyhlášen jako Národní kulturní památka. Kašny jsou rozmístěny na nejfrekventovanějších místech historického centra Olomouce. Díky jednotné době vzniku a množství jsou označovány jako evropský unikát.
Největší a umělecky nejnáročnější ze souboru šesti olomouckých kašen je Caesarova kašna na Horním náměstí, která byla vybudovaná v letech 1724-1725. Socha je dílem Jana Jiřího Schaubergera, nádrž vybudoval olomoucký architekt a kamenický mistr Václav Render.
Jezdecká socha představuje bájného zakladatele Olomouce, římského císaře Gaia Julia Caesara. Jeho tvář je idealizovaným portrétem v té době panujícího císaře Karla VI. Jezdec v ruce třímá svitek představující zakládací listinu Olomouce. Na skalisku jsou umístěny sochy dvou štítonošů se znaky Moravy a Dolního Rakouska, kteří personifikují soutok řek Moravy a Dunaje a vyjadřují i sounáležitost obou zemí. Socha psa odpočívajícího na skalisku symbolizuje loajalitu města k vládě Habsburků. Socha Caesara je umístěna tak, že svou tvář odvrací od olomoucké radnice směrem k Michalskému návrší, kde údajně stával tábor římských vojsk.
Kašna na Horním náměstí vznikla v letech 1687-1688. Sochu Herkula vytesal gdaňský sochař Michael Mandík, nádrž fontány je dílem Václava Schüllera.
Herkulova kašna znázorňuje postavu bájného hrdiny a mýtického ochránce města, které se vzamatovávalo z Třicetileté války. Herkules je zahalen do pláště z kůže nemejského lva a kyjem zabíjí vícehlavého draka, který představuje lernskou hydru. Pod paží Herkules ochraňuje znak města - oživlou šachovanou orlici. Socha představuje vítězství rakouských vojsk nad Turky u Vídně roku 1683 a v té době panujícího císaře Leopolda I., chránícího obyvatele Olomouce a celé Moravy.
Jupiterova kašna byla dokončena jako poslední ze souboru šesti kašen v roce 1735, kdy původní socha svatého Floriána byla nahrazena sousoším Jupitera s orlem. Autorem nového sousoší je Filip Sattler, nádrž s podstavcem vytvořil Václav Render.
Důvodem výměny figury sv. Floriána za antického Jupitera byla snaha o námětové sjednocení celého souboru šesti barokních olomouckých kašen. Socha sv. Floriána byla převezena na městský statek do nedaleké Skrbně, kde stojí dodnes.
Jupiter (Zeus) je v antické mytologii vládcem všech bohů, pánem nebes, hromů a blesků. Socha Jupitera na olomouckém Dolním náměstí je zpodobněna s korunou na hlavě a se svazkem blesků, které se chystá použít jako zbraň proti nepříteli. Jupiter nejenže ovládal počasí, ale také rozhodoval o vítězství ve válce, což bylo také důležitým motivem pro realizaci Jupiterovy kašny v Olomouci.
Kašna se sousoším, vytvořeným podle italských vzorů, je jednou z prvních realizací olomouckého kameníka Václava Rendera.
Kašna Tritónů, stojící na náměstí Republiky, je pokládána za umělecky nejhodnotnější z celého souboru šesti barokních kašen. Kašna vznikla v roce 1709, ale na své současné místo byla přesunuta až v roce 1890. Kašnu projektoval Václav Render, autor sochy však není znám.
V antické mytologii byl Tritón, syn vládce moří Poseidona, zobrazován jako obrovitá bytost, napůl člověk, napůl ryba. V případě olomoucké kašny má však figura Tritona podobu dítěte stojícího v oválné mušli, nesené atlanty, vodnáři a delfíny. Chlapec drží řetězy spoutané vzpínající se draky.
Kašna se sochou patrona obchodníků Merkura vznikla spoluprací Václava Rendera a Filipa Sattlera. Kašna byla postavena roku 1727 jako šestá a poslední z cyklu barokních olomouckých fontán s antickou tématikou. Posel bohů Merkur (Hermés) byl antickým bohem obchodu a zisku a jeho zpodobnění na ulici 8. května mělo být oslavou města jako významného obchodního centra.
Socha Merkura stojí na podstavci přírodních tvarů s trojicí chrličů ve tvaru delfínů. Merkur zvedá do výše hůl se dvěma propletenými hady. Zlatá berla měla přinášet štěstí a bohatství.
Neptunova kašna na Dolním náměstí je první a nejstarší ze souboru šesti olomouckých barokních kašen. Pochází z roku 1683. Na jejím vytvoření spolupracovali sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüller. Socha vyobrazuje Neptuna pohánějícího trojzubcem čtyřspřeží mořských koní.
Podle antické mytologie byl Neptun (Poseidon) vládcem vod a moří. Odznakem jeho moci byl zlatý trojzubec, kterým dokázal rozpoutat i utišit nejstrašnější bouře, rozdrtit skály i zabít nepřítele.
Podstavec sochy představuje skalisko rákosem a čtyři mořské koně, přičemž symbolika čísla 4 se vztahuje k prapočátku světa a také ke čtyřem kardinálním ctnostem: Statečnosti, Spravedlnosti, Moudrosti a Umírněnosti.
A ještě jedna kašna...
Mladší "sestrou" barokních kašen je novodobá Ariónova kašna, která je dílem olomouckého rodáka, sochaře Ivana Theimera. Vznikla na počátku třetího tisíciletí a v horkých letních měsících slouží dětem jako brouzdaliště a kolemjdoucí vybízí k osvěžení. Najdete ji na Horním náměstí nedaleko od Sloupu nejsvětější Trojice.
vzdálenost 43 m
