Barokní sýpka v Ludéřově je pozůstatkem opevněného panského dvora ze 14. století. Navštívit zde můžete stále expozice věnované místní historii, prostory jsou také hojně využívané jako kulturní centrum.
Ve vlastnictví panství se vystřídalo mnoho vlastníků, např. Smil z Křemže, členové šlechtických rodů z Choltic, z Chudobína a Bařic, ze Švábenic, z Borotína, z Kokor či Sakové z Bohuňovic, kteří počali s přestavbou tvrze na zámek.
Další výraznou změnu v historii ludéřovského panství zanechává Ferdinand Bonaventura II. hrabě z Harrachu, který roku 1740 kupuje Ludéřov, připojuje k němu zděděné panství v Náměšti na Hané a spojuje je v jeden celek. Po dokončení stavby horního zámku v Náměšti na Hané se z ludéřovského zámku stávají postupně předvším kanceláře panských úřadníků a hospodářský dvůr zásobující sloučené náměšťsko-ludéřovské panství.
Novodobé dějiny zaniklého panského sídla se začaly psát až počátkem nového tisíciletí. Archeologickým průzkumem byl objekt datován do pol. 18. stol. jako bývalá barokní sýpka a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Při následné záchranné rekonstrukci bylo archeology na základě nálezů posunuto její skutečné stáří do období gotiky, ale již zažitý a registrovaný název památky byl ponechán.
Dnes jsou v návštěvních dnech v bývalé barokní sýpce přístupny expozice proměn panského sídla a také nedalekého opevněného místa zvaného Žižkovy či Švédské šance, v posledních desetiletích známého též jako Keltská svatyně.
Celoročně je historická budova využívaná ke společensko - kulturním akcím jako jsou výstavy, koncerty, besedy, přednášky, svatby, workshopy apod.
Pokud se vydáte polní cestou přes Střížov směrem k Náměšti, po cestě minete šibeniční vrch, odkud je nádherný výhled do hanáckého kraje.