Zámecký park v Čechách pod Kosířem, rozkládající se na ploše 21,5 ha, patří mezi nejcennější romantické krajinářské realizace v České republice. Na jeho tvorbě se významnou měrou podílel hraběcí rod Silva-Tarouca, proslulý dlouhou tradicí zájmu o zahradní tvorbu. Objekt je také významný častými pobyty malíře Josefa Mánesa, který mohl koncepci parku významně ovlivnit.
Procházka v parku je balzámem na duši. Červená věž jako vystřižená z pohádky o Zlatovlásce, romantický Mánesův pavilon nebo tajemná Dračí jeskyně jistě potěší všechny děti.
Prohlídku parku můžete absolovovat i s výkladem průvodce - je jednou z prohlídkových tras nabízených zámkem v letní turistické sezoně.
V době Lichtenštejnů se zámecká zahrada skládala z více ploch převážně užitkového charakteru s okrasnými prvky. První etapa krajinářské přestavby proběhla v letch 1809-1835, kdy panství Čechy pod Kosířem již bylo v držení hraběcího rodu Silva-Tarouca, se nesla v duchu anglo-čínského stylu. Spočívala pouze v postupném vkládání rozvlněné a spletité struktury pěšin s roztroušenými skupinami dřevin a bylin do původní kompozice parku.
Druhá etapa krajinářské přestavby (1835-1872) je pro rozvoj parku nejzásadnější. Tehdy byla vytvořena kompozice, která zůstala zachována v současném stavu porostů. Byly založeny oba rybníky a došlo také k zásadní modelaci terénu. V parku vznikly drobné stavby jako pseudogotická romantická Červená věž sloužící jako rozhledna a klasicistní Mánesův pavilon. V sousedství zámku byla vybudována pseudogotická oranžérie podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmana. Trojlist s erby do jejího průčelí navrhl sám Josef Mánes. Především však byla v zámeckém parku založena základní druhově jednoduchá struktura porostů s využitím dřevin z dřívějších etap vývoje.
Třetí etapa krajinářských úprav v období let 1872-1936 je spojena s osobností Františka Josefa II. Silva-Tarouca, který se velmi zajímal o zahradní tvorbu. Park byl ovlivněn moderním trendem dovozu cizokrajných dřevin především z Asie a Ameriky. V této etapě byly vysazeny především jehličnaté dřeviny.
Po této etapě park stagnoval. Od roku 1980 započala postupná obnova parku. Od roku 2008 je zámek s parkem majetkem Olomouckého kraje, jeho správa byla svěřena Vlastivědnému muzeu v Olomouci. Postupně probíhají další revitalizační práce.
Na netradiční procházce zámeckým parkem můžete porovnat současnou podobu parku a staveb s historickými fotografiemi z období přibližně mezi lety 1890 a 1960. Fotografie jsou doplněny stručným popisem a případnými zajímavostmi. Start stezky je u vstupu do zámeckého parku.
V Čechách pod Kosířem určitě navštivte také muzeum kočárů a hasičské muzeum. Obec Čechy pod Kosířem se nachází v západní části přírodního parku Velký Kosíř, jemuž dominuje stejnojmený vrchol s rozhlednou. Dodnes přírodním parkem prochází tzv. Mánesova cesta, která Vás zavede do lázeňské obce Slatinice. Josef Mánes čerpal inspiraci také během výletů do okolní krajiny, která i dnes doslova vybízí k výletům - více tipů: Mánesův kraj.
Vydat se můžete po žluté značce spojující Čechy pod Kosířem (bus) a Čelechovice na Hané (bus, vlak), nebo Čechy pod Kosířem a Slatinice (bus, vlak).
NS Velký Kosíř - začíná v obci Čelechovice (bus, vlak) a zde také končí (délka cca 10 km - okruh, 10 zastavení). Je dostupná pěšky i na kole.
NS Velký Kosíř II - navazuje volně na předchozí zmíněnou NS - začíná na vrcholu Velkého Kosíře vede přes Malý Kosíř do Slatinic (délka cca 8 km - okruh, 5 zastavení). Je dostupná pouze pěšky.
Cyklotrasa 6034 Těšetice - Čechy pod Kosířem
Cyklotrasa 5028 Čechy pod Kosířem - Čelechovice